Tak jako voda v jezeře
vlním se – a chladem
zemrou ti ruce v dotyku
v pokušení sladkém
červenec 2011
Tak jako voda v jezeře
vlním se – a chladem
zemrou ti ruce v dotyku
v pokušení sladkém
červenec 2011
Pouta a pochodně
zvuky neměnné
stojíš tu ve spánku
žiješ svou pohádku
moře tvých vzpomínek
v lavině kamínek
Duše a otroctví
ve víře bohatství
slunce nad mraky
pláč a červánky
měsíc v jezeře
poslední večeře
Píseň a modlitba
Bohu nesedla
zpráva z neznáma
křivda poznaná
ticho v orkánu
růže pro dámu
Dětství ve stáří
v pekle se vařím
mysl v okovech
ztrácí se můj dech
jsme jen figurky
spánek Sněhurky
Tikot hodinek
nával vzpomínek
pohyb kyvadla
pády ze sedla
úsvit na scestí
žít je neštěstí
říjen 2009
V portálu kostela
moh‘ bych si koupit
modliteb knížku
a odpustků pár
Kristus se na kříži
tak trochu zašklebil
zvěrolékař mojí duše
a umělec u šéfa
farář je milejší
než všechny ty
magnificentní mystické mystifikující medičky
dávající mi pilulky
za které bych měl jako Cohen
děkovat B-hu
Díky, ale je mi osmnáct
Po drogách svět je veselejší
Bůh to tak chytře zařídil
Jak mu mám vzkázat,
že je to spíš tragédie?
Že v celé grotesce chybí žert?
Bože, až tohle jednou budeš číst,
odpověz:
Třeba mě shoď ze skály.
březen 2011
Červánky tiše jdou a z krve padá pěna
Pocity ze střelnice skvěle umístěná
Rána ta krutost skutků Slova Slova plynou
Z našich úst prudkým proudem, z Ďábla – naší vinou
Býváme strůjci naší vlastní kletby
květen 2011
Novému ránu rožnem svíci
je neznámé a nemá tváře
jak anděl v dřevu lípy spící
a čekající na řezbáře
Někdy se anděl na nás hněvá
anděla máme každý svého
a naděje má z buku křídla
a srdce z dřeva lipového
Dva roky bylo Ticho
jen verše smutně stály
jak morové sloupy z ledu
vyčkávavě si tály
8. 2. 2015
Pod nápisem „Je suis Charlie“
překrásná dcera Kalašnikova
krvácí v tiskařském papíru.
Krvácí a tiše žárlí
a s trochou snahy víru uková,
že přijde Láska
autorka Vojny a míru.
8. 1. 2015
Možná bych měl napsat svou modlitbu,
ale co by v ní mělo stát?
Ježíš řekl:
Kdo za mnou chceš, zapři sám sebe,
vezmi svůj kříž a následuj mě.
Svůj kříž jsem ztratil
a s ním i roucho světce.
Jsem bezvěrec vedle Krista
ale vedle bezvěrce fundamentalista.
A taky jsem kapitalista, co přestal věřit v kapitál.
A – věřte, čemu chcete – jsem i ve víře liberál.
A přijímám svůj úděl, ať už je jakýkoliv.
Jen doufám, že brzy skončí.
Já vím:
Každý si odpyká svou odměnu.
Díky, A.
Prodal jsi sebe za kačku
Prodal bys lásku, miláčku?
Tak jako bobru jeho hráz
Tak jako lodníku provaz
Toliko pro mě znamená
Jen láska, láska slavená
Tak jako měsíc sluníčko
Neprodal bych tě, zlatíčko
Jsem to, co tady bije
uprostřed lidské sítě.
Pamatuju, co bylo,
tvé sliby nezkazím tě.
Jsem tiché lidské srdce
svědomí lidské touhy
a plíce tvého ducha –
jsem osmá barva duhy.
10. 12. 2011