Červánky tiše jdou a z krve padá pěna.
Pocity ze střelnice, skvěle umístěná
rána, ta krutost skutků. Slova. Slova plynou
z našich úst prudkým proudem, z Ďábla – naší vinou.
Býváme sami strůjci vlastní kletby
květen 2011
Červánky tiše jdou a z krve padá pěna.
Pocity ze střelnice, skvěle umístěná
rána, ta krutost skutků. Slova. Slova plynou
z našich úst prudkým proudem, z Ďábla – naší vinou.
Býváme sami strůjci vlastní kletby
květen 2011
Potkali jsme se na zenový pouti
zaujati vlastním osudem
a jdeme dál ač nás rmoutí
to vědomí slova „nebudem“
květen 2011
Tak jako voda v jezeře
vlním se – a chladem
zemrou ti ruce v dotyku
v pokušení sladkém
červenec 2011