Červánky tiše jdou a z krve padá pěna.
Pocity ze střelnice, skvěle umístěná
rána, ta krutost skutků. Slova. Slova plynou
z našich úst prudkým proudem, z Ďábla – naší vinou.
Býváme sami strůjci vlastní kletby
květen 2011
Potkali jsme se na zenový pouti
zaujati vlastním osudem
a jdeme dál ač nás rmoutí
to vědomí slova „nebudem“
květen 2011
Svět se nám zmenšil
Jsme si tak nebesky cizí
tak cizí jako dukáty
jak dva zelené dolary
v jedné portmonce
Svět se nám zmenšil
jsme tak daleko
že můžeme si šeptat
– ale co?
Červánky tiše jdou a z krve padá pěna
Pocity ze střelnice skvěle umístěná
Rána ta krutost skutků Slova Slova plynou
Z našich úst prudkým proudem, z Ďábla – naší vinou
Býváme strůjci naší vlastní kletby
květen 2011