Potkali jsme se na zenový pouti
zaujati vlastním osudem
a jdeme dál ač nás rmoutí
to vědomí slova „nebudem“
květen 2011
Potkali jsme se na zenový pouti
zaujati vlastním osudem
a jdeme dál ač nás rmoutí
to vědomí slova „nebudem“
květen 2011
Svět se nám zmenšil
Jsme si tak nebesky cizí
tak cizí jako dukáty
jak dva zelené dolary
v jedné portmonce
Svět se nám zmenšil
jsme tak daleko
že můžeme si šeptat
– ale co?
Vlastními slovy tady kydám
věty a fráze z učebnic
já jsem tady – ty tam
a mezi námi zástup večernic
Andělský prach se zvedl ze stromů
a listím zašumělo peří.
Vkročíme jistým krokem do zvonů
a necháme si změnit tvar.
Ta hudba tady hraje zas:
Osud nám zpřeházel kolečka
z dopisu máme provaz.
Zpívá snad krysař, bludička…
Neznámá záře mračny probíjí.
Andělský chór nám napovídá:
Osud nám zpřeházel kolečka,
bez hlesu změnil pravidla
a v kanastě nám dal šach.
září 2011
Hrajeme spolu partii
máme oba černou barvu
a figurky jsou pěkně nabitý
táhneme spolu – proti sobě – já i ty
Bože, jsme tu jen dva:
ty a já
ty víš, že v Šachu vyhraješ
stejně jde jen o tu konverzaci
Tak co mi řekneš?
Že jsem se zbláznil?
Že si dáme drink?
Vykašlal bych se na to
ale musím trochu trénovat
balit ženy a obelhávat osud není legrace
protože musím
balit ženy a obelhávat osud
13.4.2011
Ta země, která rodí kacíře
a uhrančivě krásné zlatovlásky,
kde všichni věří jen své nevíře
a gramofony chrčí Škoda lásky,
kde místo zlata třpytí se jen kyz,
kde příliš často radost hořkne v hoře,
odvěká kořist hrabošů a krys,
kde všechny cesty vedou k Bílé hoře,
kde sprostá lež se veze v kočáře
a pravda s láskou táhnou cestou pěší,
dědičná země kata Mydláře,
kde mřít je těžko a žít ještě těžší –
A přece jsi jí čím dál blíž,
i když ji zapřeš. Nemáš na vybranou.
Neseš ji v sobě, věčný kříž –
svou zemi krásnou, zemi milovanou.
Dostalo se mi prokletí
z kterého jednou bude dar
začal jsem chápat volný verš
a cítit lidský zmar
Hrajeme spolu partii
máme oba černou barvu
a figurky jsou pěkně nabitý
táhneme spolu – proti sobě – já i ty
Bože, jsme tu jen dva
ty a já
ty víš, že v Šachu vyhraješ
stejně jde jen o tu konverzaci
Je to společenská událost:
Partie šachu
v kazatelně
s Kristem místo královny
Gabriel místo střelce
a hráč místo krále
Pro pěšce není místo
tady jde o čest
Bůh vždycky vyhraje,
jen papež to nemá rád.
13.4.2011