Suchá vina

Chybíš mi.
Sotva pár dní, cos odešla,
bouřilo se moře až nad Karibikem.
Pohnal jsem tě před vojenský soud.

Chybíš mi.
Jen tvoje vůně mi zůstává
ve vzpomínkách, v mé ložnici.
Jsi jako zjevení z Catullových veršů
Odi et amo: Nescio. Excrucior.
Posledních čtrnáct dní nepadají vlády,
jen já vzpomínám na chuť tvých polibků,
na vůni probuzení.
A místo v tvých vlasech smím se utopit v slzách.
Moje malá Mata Hari – Valkýra s gilotinou,
jistota na Sahaře, oáza v bzučivém Tokyu…

Opustil jsem tě,
ženu tě prérií mých vzpomínek
na nesmělé poznávávání v koutě hospody Na Růžku,
na první rande o samotě s hrdostí křičené do světa,
intimní seznámení uprostřed noci i s prvním záletem.
Jak věrně jsem se vracel.

Chybíš mi!
Tvé vřelé obětí, tvé chladné doteky,
tvé žiletkové ruce pátrající mi po těle.
Boříš se hluboko, tak daleko k uzdravení,
tělo mi krájíš na suši
a kousek si v hůlkách odnášíš.
Chybíš mi
a snad už se nevrátíš.

25. 10. 2015

Napsat komentář